Trition Kluver

*Na vývěsce se ve větru třepotá pár pomačkaných listů papyrusu*




Buďte zdrávi, vy které znám i vy, se kterými jsem se doposud nopotkal.

Dnes ráno jsem se vypravil severně na řeku Crydee na lov ryb. Pár chvil jsem hledal vhodné místo a postupoval dále proti proudu k Yabonu. V tom jsem přes řeku uviděl jakési. Moje obvyklá zvídavost ve mě rostla. Nedalo mi to a začal jsem v batohu hrabat až na jeho dno, až jsem našel co jsem chtěl.

Stará tlustá kniha vypadala dosti obnošeně. Odfoukl jsem prach, rozevřel a zalistoval na patřičnou stránku: "Tak jsem zvědav, zda si budu ještě něco pamatovat." , uchechtl jsem se, vytáhl z kapsy potřebné přísady a pronesl Rel Por.

"Chachá, povedlo se." Opravdu. Tedy jsem se rozešel směrem blíže ke stavení. Uviděl jsem popsaný kámen. Napadlo mě, kdopak tu asi bydlí?

Hned na prvním řádku stálo jméno Mara Galager a pod ním Dragsus Daragonský. Zamyslel jsem se a nad tím pomyšlením jsem se pousmál. Vzpoměl jsem si na doslova zlaté časy a na své blízké, kteří při mě stály a já je na konec stejně opustil. Mnoho vody uplynolo, co jsem je neviděl. Tak tady se skrývají! Svěřili svůj život bohyni Silban. Záslužná to činnost.

Tedy sedl jsem si na schody a začal jsem dumat ......




Inu, samota mě zžírá. Rád bývám s přáteli a rád jsem nápomocen. Proto bych se s vámi rád setkal a zeptal se, zda by mě bohyně Silban přijala do svých služeb. Opětoval bych ji to pomocnou rukou a bezbřehou vírou. Jsem rád zaměstnávám, proto když mi dáte práci, budu rád. Nerad jsem bezužitný.

Rád se nacházím ve společnosti dobrých lidí a přátel. Občasné výpravy ve jménu nastolení rovnováhy také uvítám, i když jsem spíše zastáncem poklidného živoření.





Pár z vás můj příběh zná více než dobře, avšak pro ostatní tu zanechám text z mé nedokončené životopisné knihy a zbytek příběhu dopíši narychlo psanými zápisky:


ČÁST I

Ozval se hlasitý pláč. Z krajkových přikrývek, které byly pečlivě poskládány v krásné, ručně vyřezávané kolíbce, vykukovala hlava čerstvě narozeného chlapce. Nad kolébkou se skláněly dvě postavy-otec a matka…


… Příroda byla právě v rozkvětu, všechno vonělo a pučelo, včely se rojily v korunách stromů a kočky se vyhřívaly v poledním slunci. Ozvalo se klepotání koní a cinkání kol kočáru. Krondorský rytíř Tirkion Kluver přijížděl z dalšího vítězného tažení proti Keshanskym vojákům. Ihned jak uviděl jeho ženu-Krondorskou komornou Liwiu Kluver, jenž stojí na zápraží domu, a jeho malého, krásně strojeného snyka, jak běží k němu,. Rozběhl se jim naproti. Ihned vzal Tritona do náruče, políbil ho na čelo a pravil: „Tritione!!! Ty jsi ale vyrost!“, poté ho položil a vášnivě políbil svou ženu…


… Trition vyrůstal v láskyplném a bohatém prostředí mimo vlivy tehdejšího světa. Sic svého otce neměl dlouhé časy doma, nahradil mu ho jeho strýc Tramior Kluver, moudrý léčitel…


… Místnost byla spoře osvětlena světlem, které vyzařovala způli shořelá svíčka. Tramior seděl v křesle v ruce knihu, kterou právě zlehka listoval. Zachumlaný Trition v posteli s nebesy ležel nehnutě a čekal na strýcovo dnešní vyprávění: „ … V dávných dobách, kdy ještě dobro a zlo bylo vyváženo, žil muž, jehož chrabré činy byly znát na každém jeho kroku. Jmenoval se Meverick Delewon. V jeho dobách žil také prastarý drak Zuelath, jehož věk byl minimálně 600 let a jeho moudrosti sahaly do dob ještě starších. Tento hrdina a bájný drak se kdysi potkali. Už tenkrát byl svět pod útlakem temných elfů, a proto se je snažili společně zadržet. Boje byly dlouhé, a trvaly mnoho let, ale jak šel čas, společníci přijímali do své družiny další a další udatné bojovníky, lukostřelce a mágy. Nakonec se jim podařilo temné elfy zahnat přes moře do cizích krajů. Pomalu, ale jistě začali spravovat svět Midkémijský a dohodli se, že založí družinu jménem Confessors of Zuelath, neboli Ctitelé obdivuhodného Zuelatha. Drak sepsal kodex, který byl sestaven z jeho zkušeností a moudrostí a spolu s knihou věnoval družině hrst svých drahocenných zlatých šupin. Od té doby nebylo o těchto bojovnících a drakovi ani vidu, ani slechu. Ale LaMutští kronikáři sepsali aspoň tuto knihu, ve které je vše sepsáno.“ Trition mezitím usnul klidným spánkem, kterým snil o své budoucnosti a představoval si ze bude jako Maverick. Stařec zaklepl knihu sfoukl svíčku a potichu odešel z pokoje…


… Dnes je slavnost Banapisu. Počínaje dnem následujícím všichni zde shromáždění mladíci budou se řadit mezi Krondorské muže, nebudou již více chlapci, ale učedníky a svobodnými lidmi…


… Trition se probudil, ale byl stále unavený, jelikož předchozího dne nemohl usnout. Přemýšlel o dnešním rozdělování do povolání. Nejraději by se stal léčitelem, nebo mágem. Ale to už ho z myšlenek vytrhla služebná, kterého přišla připravit na jeho slavný den ...


… Užívá si poslední chvíle svého dětství a při chůzi parkem přemítá o své budoucnosti: „Co když zůstanu? Co když si mě nikdo nevybere? Co když udělám ostudu své rodině a budu muset odejít s potupou z Kondoru??“ Jako každý chlapec, tak i on se bál, jak vlastně dopadne…


… Krondorský princ Elrand uvedl příjmání do povolání. Sál stichl. Rádce začal předčítat jména chlapců, z kterých se měli stát muži… Příjmání propuklo … truhláři šermíři, koželzžníci i knězové měli jasno, zbývá ještě deset chlapců. Už jen 5… 3… Zbývají jen 2 povolání-léčitel a mág… léčitel si vybral nějakého Horrise Borna. Tritonovy se stáhlo hrdlo a roztřásly nohy. Pomalu ani nemohl dýchat jak měl vyschlé patro. Teď buď a nebo.


…. Krondorská mistrině mágů Shoshana předstoupila a pravila: „Mým učedníkem se stane… Trition Kluver, nech? se ti daří!“ Všichni tleskali. usmála se na Tritona, který právě nemotorně klopýtal ke své nové mistrini, protože si uvědomoval pohledy, které na něj míří…

ČÁST II.

Otevřely se obrovské dubové dveře, ze kterých vykročil pohublý mladík s velkou knihou v ruce. Pojednou se zastavil-zamyslá se a praví: "Jak koukám, jedna kapsa prázdná a druhá právě vysypaná." Podíval se přes ulici, kde uviděl velký nápis AKBAAROVA PEKÁRNA. "Nu což, třeba pro mě budou mít práci" Tak také bylo. Dospívající Trition celý týden nosil teplé koláčky Krondorským dámám do domu. Asi po týdnu, když měl už na jeho věk dostatek peněž, potkal v Krondoru chlápka, který se jako podobně krysař stará o krysy, staral o ptáky. Byl to ptáčník. Nabídl Tritionovy práci na vyhubení přemnoženého ptactva, kterou bez váhání přijal. Jak plynuli hodiny bezmyšlenkovitého chytání ptáků a jejich zabíjení, Tritionovy začlo vrtat hlavou, proč by nevyužil k jejich zabíjení svého učiva. Vyrpravil se tedy Trition za svou mystriní Shosanou. "Dobrá naučím tě tedy jednoduchému kouzlu." Odpověděla mu na jeho prosbu Shosana." Tedy otevři knihu a začni opakovat po mě." Trition otevře knihu na první straně "IN POR ILEM", co nejvíce se soustředil na správnou výslovnost. "Ano, tak je to správně!" chválila ho Shoshana. "Nyní to běž vyzkoušet na nějakém ptáčkovy. Při vyslovování se co nejvíce soustřeď na cíl a namiř na něj druhým prstem na pravé ruce." Tedy Trition neváhal a vyhledal prvního ptáčka sedícího na blízkém stromu. " IN POR ILEM " zakřičel při pohledu na ptáka a následným napřažením pravice. Celým jeho tělem prošlo mrazení směřující do konečku prstu pravé ruky, z ketrého se uvolnila zcela malá hořící jiskra, která zasáhla ptáka do nohy. Ten s křikem odletěl někam do daleka. "Hm, budu muset ještě trénovat, ale konečně umím něco užitečného!" S radostí běžel tuto novinu oznámit své mistrini.

... Trition se po 3 roky dále učil novým a novým kouzlům a zaklínadlům, dokud nesložil poslední zkoušku svého učení a jeho mistrině ho neprohlásila bakalářem...

"Nyní ti doporučuji cestovat a poznávat svět a nové věci. Občas se u mě zastav, aby jsem tě naučila novým věcem a uměním." řekla mu Shoshana, když od ní odcházel jako bakalář. Trition jede na svém koni podél Doliny Snů. Najednou s z poza stromů vyběhl jakýsi lučišník, za kterým se hnala jakási oranžová opeřená potvora, s ptačím tělem a ženskoz hlavou. Trition zvolal: "Potřebuješ pomoc dobrý muži?" "Prosím, nebo mě ta bestie rozsápe! "POR ORT GRAV", Vzduch rozčísl blesk, který zasáhl potvoru do srdce. "Děkuji ti mladíku" Odpověděl prošedivělý muž. "Co to bylo za stvoření?" rázal se Trition "Inu to jsou Harpie. Mám je tu na starost, ale dá to práci abych je uhlídal. Mimochodem, říkají mi Urias Lottrien. Jsi dobrým mágem. Pojdme do města, predstavím tě mému příteli." Vytáhl jakousi knihu a přečetl nějaké runy. Vzduch se kolem nich začal vířit a po chvilce se ocitli na trávníku před Krondorskou bránou. Urias ho dovedl k park kde na něj čekal svalnatý bojovník. "Bud zdrav Estragone!" "Nazdar Uriasi, koho to s sebou máš?" Trition udělal krok dopředu "Trtition Kluver, jméno mé." A tak Tritiona vzali mezi sebe. Putovali po světě a konali dobro a pomáhali všem lidem v nesnázích. Postupně Trition poznal další dobrodruhy, kteřé se k nim přidali: Serafina, Yasiariho, Mathiona, Karotku, Zodax a rytíře zvaného Vita. Jednoho dne, ale Tritiona zastihla zpráva o smrti jeho přítele Estragona, který zhynul v temných chodbách Mac Mordanova průchodu. Jeho přátelé se po nedlouhé době rozhodli ze smutku opustit tuto zemi. Trition se však rozhodl zůstat a snažit se najít nový smysl života po strátě svých přátel...

... a tak Trition chodí po Midkemii a hledá, čím by se mohl živit nadále...


- Pár let jsem žil sám a věnoval se zdokonalování

- Odhodlal jsem se založit vlastní gildu.

- Založil jsem Confessors of Zuelath a stal se jejím vůdcem.

- Dalších pár let jsem spokojeně žil v tomto společenství. Ale poté se objevili neshody.

- V době nejvetěích neshod jsem se společně s Hamagenem stal obětí Nalarova únosu.

- Mé tělo se stalo otrokem tohoto zlotřilého boha a bojoval jsem na jeho straně za jeho osvobození.

- Nebyl jsem zachraňován moji gildou, zradila mě. Jen několik členů a jejich přátel, po mě začalo pátrat. Avšak téměř bezúspěšně.

- Jednoho dne jsem při cestě do Krondoru potkal právě Maru Galagera, který se mi snažil vnutit mé pravé já.

- V noci jsem měl sen. Sen o své minulosti, který mi připadal více než povědomý. (jelikož jsem si nic nepamatoval)

- Ač nevím jak, má duše se začala prát o své místo v mém těle. Podařilo se ji vypudit Nalara z mého nitra.

- Dlouho jsem žil v ústraní a bál se vyjít, kvůli této minulosti.

- Poté jsem jednou potkal staré známé z Bratrstva, kteří mě pozvali mezi sebe.

- Lákal mě poklidný život, tak jsem kývl.

- Po čase mě ale tento poklidný život příliš omrzel a tak jsem je opustil a vydal se na cesty a táboření. Zanevřel jsem na své povolání a stal se spíše lesním mužem.

- Teď stojí tady a přepisuji své myšlenky na papír



Ještě připíší nějáké údaje o mě:
Jméno: Trtiton Kluver
Povolání: Mág, vyvolávač
Věk: Ani se neptejte, stejně byste nevěřili
Vzdělání: 3. zkouška pokročilého mistra
Záliby: Dýmka s kvalitním tabákem, společnost


__________________________________________________
(NON RP)
Kontakt: ICQ-293 333 345

Bud POzdraven příteli *zabušil si na srdce* jsem rád že se ti vrátila stará pamět a pokud budeš chtít rád se stebou v zemi zdejší sejdu a popovídáme si co a jak *usmál se*

Vítej příteli, jsem potěšen že jsi zpět v plné síle, rádi se s tebou sejdeme a můžeme probrat budoucnost

Trition Kluver byl přijat za adepta, mnoho štěstí příteli