Odjezd

Tajemná postava, oděná v černý plášť a kuklu, tak aby jí nebylo vidět do obličeje zabalila poslední věc do velkého vaku a hodila ho na záda. sebrala zdobenou dýku, která ležela na stole, a zastrčila ji do výstřihu. Zašněrovala důkladně poslední kousek zbroje z kůže rudého ještěra, sebrala luk ze dřeva barvy krve a vyrazila z bytu. Zamkla a klíče připevnila k pásu. Šla pomalu, aby nevzbudila pozornost, směrem ke stájím, hodila stájníkovi beze slov několik zlatek a pravila:
"Přiveďte mi Ikka"
Stájník jí přivedl nádherného lesního ostarda tmavě zelené barvy a tajemná postava ho chytla za uzdu a šla s ním před stáje.
"Čeká nás dlouhá cesta příteli. Dlouhá a namáhavá."
S těmi slovy mu podala mrkev a Ikko jí slastně slupnul. Pak nasedla na ostarda, projela branou a vyjela. Dojela až ke vzdálenému kraji Elvandarského lesa k malému domu, jež se ještě dostavoval. Vešla dovnitř a přistoupila k místu, kde sedí sám opat Silbanských kněží. Položila tam malou knížečku, otočila se na podpatku a došla ke dveřím. Tam se rozhlédla a pronesla jedinou větu:
"Sbohem přátelé. Uvidíme se až přijde čas."
Odešla a naskočila na ostarda jež začal ujíždět daleko na západ

Raní paprsek světla zasvítil na malou knížečku, ležící na stole...

(bližší informacev oné knížečce)