Příběh o příchodu gildy

Příbeh o příchodu gildy

*posadil se do křesla a zapálil si dýmku*

„Copak vy byste chtěli slyšet můj příběh a důvod pro založení této gildy?“

*pobafává z dýmky*

„Budiž. Zde to je.“

*začal se vrtět v křesle, aby si našel příjemnou polohu, a začal vzpomínat*

„Začalo to tím, že jsem se jednoho dne vydal, jako vždy, na moji procházku ze Shamaty do Kondoru.“

*popotáhl z dýmky*

„Poté, co jsem se vyhnul bandě trollů, jsem si odpočinul na malém paloučku, pojedl, popil…“

*zamyslel se*

„Ehm…kde že jsme to skončil? Ááá už vím pojedl a popil.“

*usmál se*

„Po drobném odpočinku jsem se vydal dále na cestu.Po několika minutách jsem na rozcestí potkal muže, který se mi představil jako Silbanin kněz. Po zdvořilé rozmluvě mě požádal jestli bych ho nedoprovodil do Krondoru za jeho Velekněžkou. Neodmítl jsem.“

*vyklepal dýmku a napěchoval ji novým tabákem a rozbafal ji*

„Během naší cesty jsem se o Silbaně a jejích následovatelích dozvěděl mnoho věcí, které jsem si vzal k srdci. Když jsme měli Kondor na dohled a míjeli jsme hřbitov, onen muž pronesl několik prokletí na všechny nekromancery za jejich ohavné činny proti lidskosti a hlavně přírodě.“

*zabafal si z dýmky a místností se roznesla sladká vůně tabáku*

„Po příchodu do Krondoru jsme rovnou zamířili do kláštera zasvěcenému Silbaně, kde mě požádali, abych chvíli setrval a pročetl si několik spisů. To jsem učinil. Jsem totiž dosti zvídavý.“

*usmál se*

„Po několika měsících strávených učením a čtením spisů, si mě Velekněžka pozvala na rozhovor. Zadala mi úkol, abych shromáždil skupinu lidí, kteří by mezi dobrodruhy hlásali slávu Silbany, protože mezi usedlíky o ní vědí všichni, ale mezi dobrodruhy skoro nikdo. První, o kom jsem začal přemýšlet, byla má přítelkyně Abigail z Crydee. Byla mým návrhem dosti potěšena a řekla že mi bude pomáhat v založení. Odpoledne téhož dne mě zastavil cizák, který se mě vyptával, co to mám za znak na předním dílu roby (byl to znak Silbany). Po zdlouhavém vysvětlování, kdo je Silbana mi přislíbil že bude uvažovat o začlenění do Silbaniny gildy a představil se mi jako Beor, že ho prý štve to, jak lidé jen berou přírodě a nic jí nedávají. Tuto naší debatu zaslechl mladý muž, který se hbitě s vmísil do debaty a představil se nám jako Segoves Uriligian. Prý, že je Hraničář, který putuje lesy, a do měst zavítá jen málo kdy, protože mu smrdí a moc ocenil náš zájem o přírodu, a proto by se k nám rád přidal.“

*napil se vína, které měl postavené vedle křesla*

„Domluvil jsem si tedy s nimi na druhý den schůzku, abychom blíže dohodli naše záměry, a v tu chvíli ke mně přilétl jestřáby který na sobě nesl znaky Mary Galagera, v kterém stálo: „Zdravím tě Dragu, přicestoval jsem do města. Nechtěl by jsi se stavit v taverně na korbel a prohodit pár slov?“ Ihned jsem se vydal na cestu a již z dálky jsem viděl Márovo stádo zuřivých ostardů, kteří se přetahovaly o kus melounu. Každému jsem vykouzlil po jednom melounu, do kterého se hned s chutí dali. Když jsem vešel do taverny, Máru jsem málem nepoznal. Dosti s změnil. Pozdravil jsem ho, a pak jsme povídali až do noci. Prozradil jsem mu moje záměry, které mi schválil a přislíbil mi účast.“

*bafá dýmku*

„Druhý den jsme se sešli všichni v chrámu Silbany a Abigail s sebou přivedla dvě postavy, které představila jako udatnou kněžku ze zdejšího řádu a to jako Falesu z Krondoru a po jejím boku postával elf, který vypadal jako muž, jenž tráví dosti času venku mezi stromy a také se představil jako druid Fionduil Eowilmariand Glyl. Dojednali jsme, že náš gildovní dům bude na místě kde, já bydlím, ale postupem času začneme stavět náš vlastní dům kdesi v lůně Silbany. Poté jsme dostali požehnání od samotné Velekněžky, která nás vzápětí prohlásila za uctívače Silbany a za hrdé nosiče řádu Silbaness.“

*uhasil dýmku*

„Nyní mě prosím omluvte jdu rozjímat do přírody“

*otočil se a odešel do blízkého lesa*