Mara se probudil celý spocený, zdál se mu strašný sen jak se plení farmy, zabijejí ženy a děti, stodly a stavení lehají popelem. zvedl se a šel se napít, přemýšlel co onen sen má znamenat, měl strach o bezbrané farmáře.Neustále chodil a onen sen rozebíral, snažil si uvědomit nějaké vodítko podle kterého by zjisti kdo je schopen něčeho takového. Neustále bádal na tím kdo by to mohl být a proč by takové zvěrstva dělal. Bylo pozdě nad ránem ale i přesto jak byl unaven neustále nemohl usnout. Furt se mu přehrával před očima ten hrůzný pohled, křik a pláč. Po dlouhých probdělích hodinách se nad ránem rozhodl poprosit v modlidbách o pomoc bohyni Silban, přecejen ona je největší zastánkyní farmářů. Začal se modlit, najednou upadl do podivného stavu bezvědomí, slyšel vše co se kolem něj děje ale nemohl se pohnout, otočit pohled prostě nic jen pomalu dýchal ale tlukot srdce se mu zrychloval. Najednou se zjevila postava nemohl poznat kdo to je, neviděl jí do tváře ale měl pocit bezpečí. Ta postava mu řekla: "Obyvatelé Valheru se chystají zautočit na farmy, jejich úroda byla slabá a nejsou schopni se všichni uživit. Na cestu krve se vidají 2 týden po prvním úplňku a pokud je nezastavíte nebo alespoň neoslabíte bude toto tragédijí nejen pro farmáře ale i pro celou zem, vyplení všechny zásoby a celou urodu. Nemluvě o mnoha zničených životech a mrtvích co padnou při chránění obydlí a svých blízkých". V tom se Mara probral a byl ještě více vyděšený než předtím. Začal si to srovnávat v hlavě: "Úplněk je už za týden a pak 2 týdny a už tomu nikdo nezabrání. Jak tomu zabránit? Co teď?" Rozhodl se informovat své přátelé a pokusit se zastavit nebo alespoň zpomalit ty co chtějí zdrancovat naši zem. Ví že na přípravu není mnoho času ale věří v to že bohyně Silban bude s těmi co se na cestu vydají. Mara tajně doufá že pokud se skupina vydá na cestu co nejdříve stihneme dojít k Valheru včas, je to dlouhá cesta od opatství Silban ale také je možné, že se k nim přidají další odvážní kterým není lhostejný osud naší země.